Rostoucí celosvětová populace a sílící hospodářská produkce korelují s prudkým nárůstem odpadů. V mnoha zemích globálního Severu šel ruku v ruce s ekonomickým růstem i nárůst životní úrovně a negativní stránka nedostatečného odpadového hospodářství se zatím projevovala především v rozvojových státech, v zemích tzv. globálního Jihu. Environmentální stopa zemí s vysokým příjmem je tak až desetkrát větší než stopa zemí s nízkým příjmem.
Dopady neudržitelné produkce se však začínají projevovat celosvětově a producenti odpadů musí převzít zodpovědnost za vliv svého hospodaření na životní prostředí a sociální a zdravotní podmínky lidí.
Česká republika si v Žebříčku největších producentů odpadu (Global Waste Index), který analyzuje efektivitu odpadového hospodářství, mezi lety 2019 a 2022 o osm příček pohoršila a aktuálně zabírá 20. místo z celkově 38 analyzovaných zemí. Recyklujeme totiž jen 22 % produkovaného odpadu.
Principy, kterými se Univerzita Karlova řídí na cestě za udržitelným odpadovým hospodářstvím jsou prevence vzniku, redukce, recyklace a znovupoužití odpadu či materiálů a soulad s cirkulární ekonomikou.
Od vydání Strategie udržitelného rozvoje UK bylo na univerzitě provedeno již několik efektivních opatření. Základem bylo zmapování toků biologicky rozložitelného odpadu v prostředí kolejí a menz. Výsledky poslouží k vyhodnocení dalšího postupu, jako například k doplnění nádob na třídění biologicky rozložitelného odpadu či instalaci kompostérů.
V rámci prevence vzniku odpadu se univerzita zasadila o využití zálohovaných vratných obalů v prostředí menz, čímž postupně nahradí jednorázové kelímky a polystyrenové boxy. Interaktivní možností, jak předejít odpadu a dát starým věcem druhý život, je Cirkulární dílna HYB4 v kampusu Hybernská.
Pro studující byli na kolejích UK zprostředkovány tašky na tříděný odpad, čímž byli studující motivováni a proces třídění jim byl usnadněn. Ruku v ruce pokračuje osvětová činnost jak tuzemských, tak i mezinárodních studujících. Univerzitní budovy dále disponují koši na tříděný odpad, všichni studující a zaměstnanci a zaměstnankyně jsou tak v každodenním provozu univerzity nabádáni ke svědomitému třídění odpadu.
Ve studentské samosprávě vzniklo již několik „reuse“ center, do kterých mají studující možnost přinést nepotřebné ale funkční věci, a naopak si potřebné vzít. Další centrum vzniká v kooperaci s rektorátem UK.
Akce na podporu udržitelného rozvoje a osvěty univerzitní komunity probíhají také v prostorách UK Pointu, kde se konal například swap rostlin a oblečení či charitativní sbírka věci do domácnosti.
Ing. Lenka Henebergová
Členka kolegia rektorky pro sociální záležitosti a udržitelný rozvoj
Mgr. Ing. Nikola Rusová
Manažerka udržitelného rozvoje